1. listopad - Ahoj lásko, dneska jsem celý den v práci, takže toho asi moc o svým dni neřeknu. Celkem se tu nudím, jak jinak.. Ale za tenhle víkend jsem měla už 4 návštěvy, což je celkem rekord! :D Taky jsem našla v osmisměrce něco pro Tebe, takže jsem Ti to musela vyfotit. Btw tohle já teď budu dělat. Budu Ti každej den fotit něco z mýho dne, tak jak jsi říkal, že jsi to dělal Ty a fotil jsi mi různý věci a tak :)

2. listopad - Dneska jsem ráno šla do školy, měla jsem prezentaci, ale to Ty všechno víš, protože jsme si psaliiii :D Škoda, že jsi nemohl zavolat zrovna, protože jsi byl v práci. Já jsem se moc těšila na to, ža Tě zase uslyšim. Vždycky se hrozně těšim. No a taky jsem Ti pořád povídala o tom, jaký mám hlad a že si jdu dát kebab, takže tu máš důkaz! :D K večeru půjdu ještě asi s Pecou a s kamarádem na kafe, musíme zase všechno probrat! Tak doufám, že si snad dneska pořádně už odpočineš.. Miluju Tě :)

3. listopad - No, tak včerejšek nedopadl úplně podle představ. :) Celý den byl super, celkem vše vycházelo, psali jsme si.. A asi jsem měla večer zůstat doma a na to pivo nechodit. Možná by to změnilo hodně věcí. Ale teď už se s tím nedá nic dělat.

4. listopad - Přeju Ti jen to nejlepší, takže Ti nebudu bránit ve štěstí. Nebudu Tě držet, pokud nejsi spokojený a ta jiskra už tam prostě není. Opravdu doufám, že to štěstí prostě najdeš. Opravdu jo. Vzhledem k tomu, co se dneska stalo nebo co jsme si řekli, tak nevím, jestli spolu budeme komunikovat v následujících dnech, týdnech, já nevím. Takže asi i proto Ti tu budu psát víc o sobě. Kdyby si chtěl třeba vědět, co je novýho nebo tak.. Kdyby si chtěl prostě mít přehled. Dneska jsem si koupila lístek na hokej. Ještě teda vůbec nevím, kdo se mnou pojede nebo jestli pojedu sama. Ale tak aspoň se odreaguju když tak. Miluju Tě.. :)

5. listopad - Ode dneška mám hodně práce, plno seminárek a prezentací, takže budu teď víc času trávit nad knížkama a tak podobně. Dnešek byl pro mě hodně průlomovej, takže tímhle dnem se může změnit hodně věcí. Jsem ráda, že jsem teď zase mohla aspoň polovinu dne strávit s mamkou, protože na to poslední dobou není moc čas. Taky jsem si myslela, že touhle dobou budu mít dopsanou takovou.. povídku, ale ještě se mi to nepovedlo a navíc s tím vůbec nejsem spokojená, takže na tom budu muset taky ještě zamakat. Teď koukám na hokej a přináší to strašně moc vzpomínek, ten nároďák. Neskutečný okamžiky. Doufám, že jsi schopný nějak víc vypnout a nemyslet na špatný věci a že se budeš co nejmíň teď stresovat :)

6. listopad - Bože, to je emocí dneska. Myslím na to, jak se máš Ty, ale co tak čtu, tak asi taky ne moc dobře. No.. Jak by ses mohl mít dobře, že. Zapaluju svíčky, píšu seminárku, přelepuju plakáty a prostě celej den trávím sama. Snažím se vypnout, protože vím, že zítra zase pojedu do práce mezi lidi, takže si to musím probrečet dneska. Nebo prostě se z toho oklepat, abych celý příští týden byla v pohodě. Nejsem si úplně jistá, jak to funguje, jak se mám teď chovat, ale snad na to časem přijdeme. Vím, že oba musíme z jistých důvodů zůstat silní. Teda aspoň vím, že Ty se o to budeš snažit, protože takový jsi. Já to zkusím taky. Dneska to ze sebe dostanu a zítra posbírám všechnu sílu, kterou jsem od Tebe dostala. Chybíš mi. Ale to Ty víš.. :)

7. listopad - Dneska jedu do Olomouce, bude to zase tak trochu zabitej den. Jsem hrozně unavená, takže dneska toho moc psát nebudu. Každopádně doufám, že Ty jsi na tom dobře. Usměj se, ano? :)

8. listopad - Tak jsem dneska zase vyrazila do práce. To je neskutečná nuda. Ale aspoň je to práce a budou z toho peníze, takže se na to musím dívat pozitivně. I kdžy bych potřebovala tak deset kafí, abych tam neusínala. Noo a natočila jsem Ti video, aby si viděl, jak to tam vypadá a tak. A taky by to mohla být trochu změna.
9. listopad - Dneska je zvláštní den. Strašně nad vším přemýšlím. Mám chuť tolik věcí vykřičet do světa a přitom cítím, že je lepší si všechno nechat pro sebe. Vůbec nevím, kdy se tohle změnilo, ale nemám vůbec chuť někomu vykládat svoje pocity. Potřebovala bych se vymluvit a tak všechno, ale neudělám to, necítím se na to, abych se o to s někým dělila. Tak mi to bude muset stačit tady. :)

10. listopad - Udělaly jsme si s Pecou hezký odpoledne. Šly jsme s kamarádem nakupovat, pak jsme si spolu sedly do parku a povídaly jsme si. Bylo to fajn, člověk tak nějak zapomene na mnoho věcí. Takový chvíle jsou důelžitý. Vypustit, jít dělat něco jinýho a tak dále. Teď mě ještě čeká příprava na zítřejší prezentaci, do čehož se mi teda náramně nechce, ale co se dá dělat.

11. listopad - Zajímalo by mě, co jsi dneska dělal. Já jsem opilec a přišla jsem domů v 6, i když dost střízlivá, ale když ona byla československá párty a to hrajou ty největší pecky jakoo Michala Davida, Helenku, Ewičku a tak! :D Noo takže jsem půl dne proležela jako blbeček. A pak jsem šla do školy a měla jsem prezentaci a můžu Ti říct, že to bylo úplně debilní, protože mi hrozně vypadávaly slova :( :D ale nikdo si nestěžoval, takže asi tak. Noo a co ten hokej prosím Tě? Já viděla jsem první třetinu, ale stejně. Se v tom plácáme oba, co? Doufám, že zbytek sezóny bude lepší, protože takhle by to nešlo! Už si za tím titulem musíme/te jít, ne! :D Chybíš mi.. :) Jo a tu máš tu opileckou fotku po ránu. Bleeee

12. listopad - Čtvrtek je vždycky ve znamení cesty vlakem, takže nic moc prostě. Navíc fotky jsi už tak nějak viděl, Peca Ti taky něco posílala, ale tak to nevadí. Akorát se těším, že budu dneska v noci koukat na hokej. Ale je mi jasný, že zase uprostřed usnu a ráno budu vyřízená. Tak mi řekni, proč na to čumim!

13. listopad - Dneska jsme si udělali výlet na Pomezky a pak do Polska.. Podívat se po Karpaczi a šli jsme do bazénu a tak. Jela s náma i babička s dědou, takže plný auto, ale bylo to hrozně fajn. Krásný výhledy, pěknej den, jíídlo, bazéén a tak :) Určitě by se Ti ten výlet taky líbil.

14. listopad - Ach jo. To je hrozný. Dneska jsem celej den tak nějak bez nálady. Po tom všem, co se stalo, asi nemám ani chuť nějak mluvit, psát nebo tak. Hrozně mi chybíš. Já vím, že asi nemá cenu to říkat. Vím, že to je k ničemu. Ale prostě.. Strašně si přeju, aby si zůstal v pořádku, v bezpečí. Já se přiznám, že mám prostě z toho všeho strach. Nechci to nějak moc okecávat, ale prostě.. Dávej pozor. Fotku dám ze včerejška, snad se nebudeš zlobit. Dneska jsem na to zapomněla.

15. listopad - Tak jsem se dneska zase konečně vydala na hokej. Musím říct, že se mi vážně vůbec nechtělo, protože od rána bylo hnusně, pršelo, navíc jsem jela sama. Čekala jsem, že to bude tak trochu smutnej den. Ale nebyla to naštěstí tak úplně pravda. Na hokeji za mnou přišla Evča z twitteru a tak jsem aspoň nemusela být sama. Nakonec to bylo fajn :) bohužel teda zase prohra.. Fakt začnu věřit na to, že nosím smůlu, protože toto není možné jinak :D Už se ale těším na další hokej.. Další zápas mě čeká asii až někdy ke konci měsíce, dřív to nejspíš nestihnu. Doufám, že se máš v rámci možností dobře.. :-*

16. listopadu - Fuuu, já jsem tak líná! Tolik věcí do školy a přitom jsem skoro nic dneska neudělala. S mamkou jsme se celej den válely a koukaly spolu na televizi a tak. Prostě jeden z těch absolutně neproduktivních dní. Nemám vůbec chuť něco dělat, něčemu se věnovat nebo tak.

17. listopad - Tak dneska je snad ještě víc hnusně! Proto nemám ráda podzim. Všechno je ponurý, pořád prší.. Všechno je děsně smutný. A přede mnou zase 4 hodiny cesty, no už se těším. Aspoň jsem si nastahovala hudbu a jdu poslouchat. Zítra bude líp, musí být líp, viď? Cestou jsme potkaly Láďu a jen tak nám koupil dvě piva, i když se zdržel asi dvě minuty a my nic nechtěly. On by se prostě rozdal, to je hrozný.. No.. a teď sedím na bytě v posteli a je mi děsně smutno. Zvládnu to, vždycky to zvládnu, to si říkám.. Nejen já.

18. listopad - Další týden, další prezentace, to už je taková klasika. Ale tenhle týden jsem ve škole jen dva dny, takže je to pohodička. Problém je, že bych měla fakt začít něco dělat. Za měsíc je konec semestru, já mám mít 4 seminárky a už budu mít dvě zkoušky a furt se jen flákám do ničeho se mi nechce. Jsem hrozná lemra! :D

19. listopad - TVOJE HOLKA JE HOVADO! :D Teda bývalá nebo co vlastně jsem, já nevím, o to teď nejde, ale prostě jsem prase! Vrátit se domů před 8 ráno?! Jako vážně? A to to začínalo tak nevinně. S Pecou a kamarádama jsme šli na tři pivečka, no a najednou je z toho 5 piv a přesouváme se do další hospody, kde jsou ostatní, za hodinu všichni chtěj do klubu, kde já brečim jak kretén a samozřejmě se nechám ukecat ještě na pivo v nonstopu! Ty vole, fuj!! Prase jsem :D Celý den jsem totálně umírala prostě, protože jsem unavená jak nevim co. Ale naštěstí mě probrala jedna suprová přednáška s bývalým primátorem Prahy, super chlap, fakt mě to bavilo, řekl nám všechno na férovku, jak to tam chodí a tak.. (To je ta druhá fotka, určitě mě vedle Pecouna najdeš! :D na tý první už jsem doma, vyřízená, ale žiju!)

20. listopad - No konečně jsem se vyspinkala! Dnešek byl takovej o ničem. Zase jsem se snažila k něčemu dokopat, ale to počasí mě zabíjí. Tak jsem se pustila aspoň do tý seminárky, aby se neřeklo, ale teda produktivita stejně level -25626 :( A taky jsem se před spaním trochu nudila, což asi můžeš sám vidět.. Ale kdo si hraje, nezlobí.

21. listopad - Tak jsem tu seminárku fakt dopsala, super! Pochval mě, sakra!! :D Já mám děsně tulící náladu, ale vůbec nevím, čím to je. Bych se nejradši šla tulit, ale vím, že se musím krotit nu. A dneskaaa asi budu koukat na hokej v noci, pokud to vydržím, uvidíme :) A tady zase pro změnu fotka po ránu, protože jsem se nemohla vykopat z postele a ležela dooo.. eh.. 11? :X Třeba se aspoň usměješ, o to tu jde (A nejlepší je můj zfetovanej výraz na tom náhledu videa :D)
22. listopad - Nemám moc co říct. Dnešek je nejhorší den za posledný týdny. Všechno se ztrácí, v čele s Tebou a já nemám, co bych Ti nabídla. Je jen otázkou času, kdy to bude definitivní a zůstaneš u někoho, kdo Ti dává pocit štěstí, napořád. Věci se nikdy nezmění, já nikdy nebudu cítit nic jinýho a tak to prostě je. Dneska už nemám co říct.
23. listopad - Dneska s emi zdál super sen. Uplně mi to otevřelo oči ráno, najednou mi to připadalo všechno jasný prostě. Mám toho milion do školy, ale zase je fajn, že mě to udržuje v nějakým chodu, to je celkem důležitý. Asi by bylo celkem trapný se celý dny flákat! :D A tady fotky z večerní procházky! Musím Ti to tu všechno jednou ukázat.

24. listopad - No tak musím uznat, že včerejší noc byla příšerná, trošku jsem to nezvládla :) Jednou za čas to na mě uplně neskutečně padne a vůbec nevim proč. Dokonce jsem Ti napsala dlouhou zprávu o tom, jak Tě miluju a prostě takový ty všechny věci.. a pak jsem to radši smazala, protože mi to přišlo trapný :( :D No ale vím, že to prostě musím vydržet, takže tak :) No a dneska jsme jeli do zoo do Zlína, podívat se do města a tak, ale to už vlastně víš :) Jenom chci říct, že tady jsem pro Tebe, ať potřebuješ říct nebo řešit cokoliv.. Když je Ti smutno nebo máš dobrou náladu, to je jedno. Prostě jen aby si to věděl.. :)

Tak za poslední dny jsem nic nenapsala. Nebyla na to moc nálada, spíš jsem nevěděla, co psát. Pořád nevím, co psát. Stalo se toho hrozně moc. Je toho ve mně hrozně moc. Přemýšlela jsem o hodně věcech a přišla jsem na to samý co vždycky. Nemůžu se prostě přestat bát, že Tě ztratím. A "čím blíž jdu k Tobě, tím jsi dál" se zdá teď celkem výstižný. Nevím, co se stalo tak moc špatně. Ale vím, že se toho prostě nechci vzdát, že prostě chci jít dál. Jenže nemůžu jít dál sama, na tohle jsme dva, sama to rozhodnutí udělat nemůžu. Mrzí mě, že o Tobě nic nevím, že si nic neříkáme, že spolu nemluvíme, že prostě nejsem ten, komu se potřebuješ svěřovat, že tohle prostě nějak vyprchalo. I když nevyprchalo to, co oba cítíme.. Nevěřím tomu, že bys to byl schopný tak rychle všechno zahodit. Nechci věřit ani tomu, že by sis našel nějakou náhradu za mě. Ale strach z toho samozřejmě mám. Snažím se být lepší člověk, snažím se, abych byla taková, jakou si mě chtěl, ale není to uplně nejlehčí, když nedostávám zpět nějako reflexi. Když nevím, co mám dělat, co chceš, abych dělala, jakou mě chceš a tak podobně. Takže se s tím snažím vypořádat sama. Vím ale jednu věc jistě. Vím, že Tě miluju. A že ať se stane cokoliv, tak se to nezmění. Vím naprosto jistě to, že chci, aby si byl ten první a poslední s kým jsem něco takovýho zažila. Že chci, aby ses ke mně vrátil a byl se mnou napořád. Připadám si občas troch zoufale, když si uvědomím, co všechno bych pro Tebe udělala, jenom aby si byl šťastnej. Jen aby si se měl aspoň trochu dobře.. Aby si cítil to, co dřív, když jsi byl se mnou. Dala bych za to úplně všechno. A tak mi nezbývá nic jinýho, než že v to budu doufat a počkám. Jsi můj svět a já bez Tebe žít nechci. Nechci to umět.